
Konečně tady. Japonsko samý šikmookáč, ale to mi nevadí já jsem zvyklá z Bruntálu že tu je to samý vietnamec. No ale to je teď fuk. No tak, tak velice nesympatická letuška mě odvedla k Autobusu div se jí pod tíhou mých kufrů nepodlomily nohy. No jednou spadla a já sem si to nenechala líbit a tak jsem na ni vyjela."Hele víte vy kolik ty věci v tom stojí. Nevidíte tu cedulku na niž je napsáno velice křehké?!" asi to nečekala, ale podle výrazu na to byla zvyklá. Pak mi to asi chtěla oplatit a tak schválně dupla do bahna a mě to ostříkalo gatě. Tak jsem na ni zase začala křičet, ale ze smíchem v očích "Co jste mi to udělala to jsou kvalitní jeany od vietnamců ty to jen tak nepustí." Obě jsme se usmířili a společně se zasmáli. Tak mi kufry hodila na autobusovou zastávku rozloučila se a odešla pryč že teď už to není její starost mrcha jedna takhle mě tu nechat. Čumím na mobil a zjistím, že už je 15:00. Už jsem měla přetočený hodinky(nevím o kolik se to tam posouváXD). Mamka mi říkala že by mi tam měl jet autobus ve 14:00 a sem v háji co teď? Tak se snažím s mojí znakovou japonštinou rozpoznat na zastávce kdy jede další, ale de to z těžka když víte jenom jak vypadá číslo 1, 2, 3, 10, 11, 12 a 13. Tak jsem si lapla na prdel a seděla jsem tam asi do 19:00. Při tom čekání jsem si sežrala třičtvrtě zásob jídla. No dobře začínám že? Ale co mě nezachrání přijede tam nějakej autobus a v popředí má dokonce tak abych to přečetla i já napsané KONOHA. Pokusím se vzít kufry a nastoupit do autobusu. Ale přesně na prvním schůdku mě ty kufry převází. No tak to je fakt super. Spadla sem zádama do bahna. Řidič byl velice ochotný a dokonce uměl mluvit anglicky tak jsem se trochu domluvila. Kufry jsem si naházela vedle sebe na sedadlo a jelo se dál.