...Žij pro svůj sen a nikdy se ho nesnaž vzdát!...

Reklamy zde

PROBÍHÁ REKONSTRUKCE (pořád :D)

Novinky:

↓↓↓

49.kapitola- No ty vole

6. června 2009 v 7:45 | JuMi |  Milý deníčku
Stála jsem tam a brečela. Kapky deště jsem vnímala úplně všechny. "JuMi. Nachladíš se. Poď už domů" hodí přeze mě Kakashi deku a chytne mě za ruku. Okamžitě se mu vyškubnu. "Kakashi. Stojím tu stěží hodinu a ještě jsem nedopověděla všechno" otočím se na něj a uvidím v jeho oku starosti. "No dobrá, ale už jenom čtvrt hoďky, protože tu už stojíš asi dvě hodiny"tý vado zase ten čas letí. "No dobrá" přikývnu a jakmile si všimnu, že zmizel shodím ze sebe deku a nechávám na sebe dopadat déšť, který zesílil.


"Proč nikdy neposloucháš" sundal mi Kakashi tričko, protože já jsem odmýtala jakýkoliv pohyb jak jsem zmrzla. "Protože už sem taková od přírody" odvětím a sednu si na gauč jenom ve spodním prádle. Podle mě na toto Kakashi čekal a tak popadl pár ručníků. Jeden přeze mě hodil a zabalil mě do deky. Dalším ručníkem mi začal sušit vlasy. "Pamatuješ?" usmál se. "Na co?" nechápu. No asi mi zmrzlo i to vedení tak je trošku delší než obvykle to dlouhý. "Na naši první společnou noc" usměje se. "No horší už to být nemohlo" rejpnu si a pak ucítím jak mě kousne do krku. "To chceš říct, že se ti to nelíbilo" zašeptá mi medovým hláskem do ucha až se z toho oklepu. "Ale líbilo, ale přeci jen mi přijde komické když si vzpomenu jak si nemohl sundat ten můj korzet" rozesměju se až se z toho rozkašlu. "A nachladila ses. A teď jdi ihned do postele se trochu zahřát. Udělám něco k obědu" zažene mě do postele a mě nezbyde nic jinýho než se zavrtat do těch peřin.

Asi po dvou minutách jsem ležení zavrhla a tak si vzala noťas a zakryla se, aby maminka Kakashinka nenadávala což on umí dost dobře. "Uáá já nevím co dělat" zívnu a najedu na internet. "No ty vole!" zakřičím, až se ke mě Kakashi přiřítí. "Co je?" já vytřeštím ještě víc oči a vypadne ze mě. "Mám 163 nepřečtených mailů z toho je 30 spamů. No já se z toho poseru. By mě zajímal druhej mail" svůj soukromej mail nechám stranou a najedu na jumi1994 a čumím "No to je komický. 46 mailů a z toho 34 spamů" zasměju se, Kakashi s nechápavým výrazem odejde pryč a já se pustím do čtení.

No když se to tak veme, tak většina emailů byly kraviny stylu jak se máš. Tož sem si napsala kdo mi to napsal a nakonec jsem napsala hromadnej mail, že se mám dobře a taký ty žvásty. Pak se našly maily stylu přepošli dál tak to letělo do koše hned. No a jak byl mail hned uklizenej. To samý jsem provedla i s blogovým mailem jenom tam byla většinou jenom návštěvnost a zbytek což byly spamy to letělo z mailu hned pryč ani jsem tomu nestihla říct "pápá".

"Už je to hotový?" zakřičím přes pokoj do kychyně, protože mě bolí nohy a nechce se mi z tý vyhřátý postele vstávat. "Moment" odvětí krátce a mě zakručí v žaludku. "Ou máj žaludek" lehnu si na bok a čekám. Za chvilku se tam doplouží Kakashi s tácem v ruce. "Sedni" poručí a já si všimnu, že Momo, který šel za ním si sedl. V tu chvíli chytnu výtlem. "Ty ne Momo" plácne se do čela a já si teda sednu. Na provokaci ze sebe ještě vydám "Haf" a pak si čuchnu co to donesl. "Rámen?" usmála jsem se doširoka. "Jo prej ti chutná" pokrčil rameny a chytl si hůlky. "Ty mě budeš krmit? Nebo mi deš dělat chutě" provokuju dál a to neustojí Kakashi teda neusedí a kdyby sem rychle nechytla ten tácek tak by to spadlo na zem. "Ty seš pako" usměje se a nabere trochu nudlí. Pak to do mě hodí a vcelku se mi takový krmení začíná líbit.

Takto jsem si vychutnala ještě další tři misky, než jsem zahlásila, že bez právníka do mě nedostane už ani nudli. Tak se šel najíst sám a já jsem to prostě krátce chtěla zalomit. Jenže taký ten divný pocit. Jako by jste něco udělali. Sžíralo mě to uvnitř a to mi velice vadilo. Nevěděla jsem co s tím dělat a tak jsem si lehla a na břicho položila broskvičku. Po chvilce na mě usnul a já i s tím hnusným pocitem jsem to taky zalomila.

"A šípková růženka si spala dál" uchechtne se mi kdosik do ucha a já radši otevřu oči, kdo měl tu sílu mě vzbudit, když mám takový tuhý spaní. "Co je?" nechápu a zadívám se na Kakashiho. "Spi večer. Nechcu aby si byla večer hyperaktivní" uchechtne se. "Kolik je?" zeptám se dost ospale. "Půl sedmý. Chtěl bych tě totiž dneska někam vzít" nahodí šibalák. "Ale já jsem nemocná Ehm, ehm" naznačím kašlání. "Tímhle mě neoblafneš. Ty sis ani nevšimla, že v tom rámenu byl lék. Musel jsem pro něj až k Hokage, tak si toho važ a jdi si hodit sprchu. Seš zpocená" naznačí, abych vypadla z místnosti a tak mi nezbývá než poslechnout, ale mě se nechce z tý vyhřátý postýlky. Kakashi to asik poznal no a tak si to zamířil ke mě. Prudce odhodil deku na druhou stranu postele. "Ty seš ale krutej" vypadne ze mě a pak si to odkráčím do koupelny.

Vmžiku jsem osprchovaná a už oxiduju u Kakashiho. Nejprve jsem ho jenom sledovala jak ocásek později přišlo i na skákání na záda aby tu tak nedupal. "Vem si bundu" napomene mě, když se konečně doobleču a obuju si boty. "Proč? Venku je teplo" nechápu. Kakashi si jen povzdechne a vezme jakýsik košík. "Čekal jsem to" vyjdeme ven a ještě uslyším šramocení klíčů.

Vyrazili jsme na cestu. "Kam jdeme?" jsem nedočkavá a kolem Kakashiho poletuju jak satelit. "Neboj dočkáš se" pokusí se o úsměv, ale já kolem něj poletuju jak družice na oběžný dráze marsu. "Můžeš přestat být jak splašená spermie?" rozesměje se Hatake a já zvážním. "Náhodou mi říkaj že sem tátova nejrychlejší spermie" rozesměju se a radši kolem něj přestanu poletovat a jdu jako civilizovaný člověk vedle něj. "To je lepší" přikývne a jdeme dál.

Došli jsme na malinkatý palouček za vesnicí. Bylo tu krásně, ale nejvíc mě upoutalo to, že odsud jde báječně vidět západ slunce a přitom tě tu nikdo nemůže vidět. "To je nádhera" vydechnu a stojím s pusou otevřenou dokořán. "Taky si myslím" usměje se Kakashi. "Kakashi. Víš že myslet je hovno vědět" popichuju ho a chytnu výtlem z tý jeho nechápavý kapičky. "Neřeš. Co máš v tom košíku?" začnu mu koukat přes rameno na košík uprostřed paloučku. "Věci" rozesměje se. "Tak je vytáhni" uchechtnu se a až po chvíli zjistím co jsem řekla. Jak je to slovo vytáhnout zajímavé.

Já jsem chytla výtlem z těch mých myšlenek a málem sem se složila na zem. "Tramtadadá" pokusí se zazpívat Kakashi a já se podívám co zase vyvedl. Hmm nevyved nic. Na zemi byla deka a na jejím vrcholku byl stále ten košík. "Hmm něco tu chybí" zapřemýšlím a Kakashi mi pokyne abych si sedla. Nemůžu odporovat tomu jeho krásnýmu výrazu. "Já bych řekl že tu nic nechybí. Ale nikomu nic neříkej" vytáhne z toho otravného košíku láhev červenýho, já se usměju jak měsíček na hnoji a už mi ten košík nepřijde tak otravný. Pak ještě vytáhl dvě skleničky. By mě zajímalo jestli ten košík byl bezedný. No a pak už to šlo raz dva. Nejprve vínečko, pak několik něžných polibků a pak, a pak asi víte co se mohlo dít dál.


Dost divná kapitolka, ale je o dost delší než předchozí XDD A k názvu nějak mi dochází nápady xDD

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natali *SB* Natali *SB* | Web | 6. června 2009 v 8:54 | Reagovat

jůva hej to de XD hej ne já už ani nwm co psát! XD No prostě se těším na další kopču atd. atd. XDD

2 katou katou | Web | 7. června 2009 v 17:00 | Reagovat

klásná kapitolka!!!rychle,plsky,další!!!

3 kozina kozina | Web | 29. června 2009 v 19:41 | Reagovat

supr kapitolka:D

4 Nikol Nikol | 30. června 2009 v 13:40 | Reagovat

Do háje nahaníš mi chutě:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama